Názvosloví hydrogensolí

Hydrogensoli? Co to tak může být? Hydrogen znamená vodík, tak to asi budou nějaké soli obsahující vodík? Ano, je to přesně tak. Hydrogensoli tvoří třeba kypřicí prášek či jedlou sodu na překyselení žaludku. Tady vám trošku keckám, protože kypřící prášek i jedlá soda jsou ta samá látka, a to hydrogenuhličitan sodný 😀 Jsou také zodpovědné za přechodnou tvrdost vody, ale o tom později.

1

Hydrogenuhličitany jsou hojně využívány v potravinářství.

Otázka k zamyšlení 4: Jaký je rozdíl mezi použitím kypřicího prášku a použitím droždí?

Zatím jsme vždy, když jsme tvořili soli kyselin, automaticky předpokládali, že kyselina odštěpí všechny své vodíky. Ale ono to tak vždy být nemusí.

Třeba kyselina fosforečná H3PO4má hned tři vodíky, a tedy tři možnosti, jak se zachovat

  • odštěpí všechny tři H+za vzniku fosforečnanového anionu
    H3PO4→ PO43-, např. fosforečnan sodný Na3PO4
  • odštěpí pouze dva H+, vzniká hydrogenfosforečnanový anion
    H3PO4HPO42-, např. hydrogenfosforečnan sodný Na2HPO4
  • odštěpí pouze jeden H+, vzniká dihydrogenfosforečnanový anion
    H3PO4H2PO42-, např. dihydrogenfosforečnan sodný NaH2PO4

  • Kyselina fosforečná tedy tvoří celkem tři řady solí. Stejně tak to mají další vícesytné kyseliny. Abychom vyjádřili přítomnost vodíku v anionu kyseliny, používáme předponu hydrogen- společně s násobící předponou (di-, tri-,…), která udává počet vodíků přítomných v anionu.

    Pozor! Udáváme počet vodíků, které v anionu zbyly. Nikoliv počet vodíků, které jsme odtrhli!

    Odpověď 4: Jak použití droždí, tak kypřícího prášku zařídí, že těsto nabude. Princip těchto dějů je však odlišný. Droždí obsahuje kvasinky (pro milovníky latiny Saccharomyces cerevisiae ), které dokáží cukr přeměnit na oxid uhličitý. Proto se do kvásku na chleba nebo na kynuté buchty dává cukr a těsto se nechává kynout na teplém místě. Kypřicí prášek funguje jinak. Hydrogenuhličitan se rozkládá až při vysokých teplotách, kterých se docílí až v troubě. Kdybyste dali těsto s kvasinkami do vyhřáté trouby s tím, že nakyne uvnitř, tak vysoká teplota kvasinky zabije a vy si místo buchet upečete golfové míčky.

    NÁZEV → VZOREC
    hydrogensíran kobaltnatý

    Krok 1: Napíši vzorec kyseliny.

         H2SO4

    Krok 2: Odtrhnu příslušný počet vodíků, nezapomenu na náboj a předepíši kation.

         Co2+HSO4-

    Krok 3: Dopočítám tak, aby molekula byla elektroneutrální.

         Co(HSO4)2

    dihydrogenfosforečnan hlinitý

    Krok 1: Napíši vzorec kyseliny.

         H3PO4

    Krok 2: Odtrhnu příslušný počet vodíků, nezapomenu na náboj a předepíši kation.

         Al3+H2PO4-

    Krok 3: Dopočítám tak, aby molekula byla elektroneutrální.

         Al(H2PO4)3

    hydrogenuhličitan sodný (to je ta jedlá soda)

    Krok 1: Napíši vzorec kyseliny.

         H2CO3

    Krok 2: Odtrhnu příslušný počet vodíků, nezapomenu na náboj a předepíši kation.

         Na+HCO3-

    Krok 3: Molekula je již elektroneutrální.

         NaHCO3

    VZOREC → NÁZEV

    LiH2PO4

    Krok 1: Poznám lithný kation. Doplním také oxidační číslo kyslíku –II a vodíku +I.

         Li+IH2+IPO4-II

    Krok 2: Dopočítám oxidační číslo centrálního prvku.

         Li+IH2+IPVO4-II

    Krok 3: Vytvořím název. Dva vodíky společně s fosforem v oxidačním čísle pět → di – hydrogen – fosfor – ečnan. Lithium v oxidačním čísle +I → lith – ný.

    Krok 4:

         dihydrogenfosforečnan lithný

    Ca(HSO4)2

    Krok 1: Poznám vápenatý kation. Vápník je prvkem druhé skupiny. Doplním také oxidační číslo kyslíku –II a vodíku +I.

         Ca+II(H+ISO4-II)2

    Krok 2: Dopočítám oxidační číslo centrálního prvku.

         Ca+II(H+ISVIO4-II)2

    Krok 3: Vytvořím název. Vodík společně se sírou v oxidačním čísle šest → hydrogen – sír –an. Vápník v oxidačním čísle +II → vápe – natý.

    Krok 4:

         hydrogensíran vápenatý


    Hydrogensoli na trénování:

    hydrogenwolframan amonný      NH4HWO4

    hydrogensiřičitan draselný      KHSO3

    dihydrogenarseničnan hořečnatý      Mg(H2AsO4)2

    hydrogensiřičitan hlinitý      Al(HSO3)3

    hydrogenselenan zinečnatý      Zn(HSeO4)2

    trihydrogenjodistan sodný      Na2H3IO6

    hydrogentetraboritan sodný      NaHB4O7

    hydrogensulfid draselný      KHS

    Další kapitola:
    5.3 Vznik solí