Vyčíslování jednoduchých chemických rovnic
Základní chemické zákony již známe, a proto je načase je dodržovat. Typický úkol pro chemika je vyčíslit chemickou rovnici tak, aby se z ní opravdu stala rovnice. Počet atomů daného prvku na levé i pravé straně musí být shodný. Nejprve to zkusíme metodou „kouknu a vidím“. Tuto metodu jsme již několikrát používali v předchozích kapitolách. Později se seznámíme s postupem vyčíslování složitějších, redoxních rovnic.
Reakce síranu vápenatého s uhlíkem vypadá následovně
Při letmém přepočtení atomů zjistíme, že na levé straně máme čtyři kyslíky a na pravé pět. To je nepříjemné. Proto musíme dát před síran vápenatý dvojku, abychom navýšili počet kyslíků vlevo.
Sice se nám to teď celé rozhodilo, ale jistě již vidíte, jak z toho ven. Nasázíme dvojky všude, kde je potřeba, a vše pro jistotu ještě jednou překontrolujeme. Vyčíslená rovnice vypadá následovně:
Zkuste vyčíslit následující rovnice:
Odpověd 8: V současné době to vypadá tak, že výsledky vědecké práce publikujete typicky anglicky v nějakém online vědeckém časopise či je představíte na konferenci. Poté, co vaše práce projde recenzním řízením, si ji během pár vteřin mohou přečíst všichni vědci na celém světe. Dříve se vědecké výsledky také publikovaly v časopisech, ale tištěných, a to často v různých jazycích. Mohlo se proto snadno stát, že významný objev byl uveřejněn v časopise, ke kterému mnoho vědců nemělo přístup, nebo v jazyce, kterému nerozuměli. Proto mohl zapadnout, ztratit se v čase a musel být po letech znovuobjeven. To však neupírá zásluhy ani prvnímu, ani druhému objeviteli. Z těchto důvodů se zejména s nástupem internetu rozjela věda na plné obrátky a dosahuje neuvěřitelných výsledků.
Řešení rovnic:
PCl3+ 3 H2O → H3PO3+ 3 HCl
3 BaCl2+ 2 K3PO4→ Ba3(PO4)2+ 6 KCl
2 Fe + 3 O2→ 2 Fe2O3
Pb(NO3)2+ Na2CrO4→ PbCrO4+ 2 NaNO3
Další kapitola:6.4 Faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí
