Chemie na GJN

Základní vlastnosti uhlovodíků si snadno dokážeme odvodit z jejich vzorců. Lehčí uhlovodíky C₁až C₄jsou plynné, střední C₅až C₁₇jsou kapaliny a velké uhlovodíky od C₁₈jsou již pevné látky. Vazby C – C i C – H jsou nepolární, tedy i uhlovodíky budou látky nepolární. Protože platí, že podobné se rozpouští v podobném, uhlovodíky se takřka vůbec nerozpouští v polárních rozpouštědlech, jakým je třeba voda, ale rozpouští se v rozpouštědlech nepolárních, jakým je třeba benzín, který je sám směsí uhlovodíků. Jejich špatnou rozpustnost můžeme demonstrovat na ropných katastrofách. Po nehodě tankeru se na hladině oceánů vytvoří obrovská skvrna ropy, která je takřka neodstranitelná. Poté, co dorazí k pobřeží, vyhubí téměř vše živé. Všechny uhlovodíky také výborně hoří. Uhlík z nich pak přechází na oxid uhličitý (při nedokonalém spalování na oxid uhelnatý). Vodík se přemění na vodní páru.