Chemie na GJN

Ropa je směs kapalných uhlovodíků. Jedná se zejména o alkany, malé množství rozpuštěných plynných a pevných uhlovodíků, sem tam nějaké cykloalkany nebo areny. Surová ropa obsahuje velké množství pevného ještě nerozloženého materiálu. Protože se jedná o složitou směs, je třeba ji trošku pročistit a rozdělit na jasněji definované složky, které se již dají využívat. Ke zpracování ropy je ideální frakční destilace (rektifikace). Jedná se o opakované destilace při různých teplotách. Při nejnižších teplotách (do cca 200^oC) se oddělí rozpuštěné plyny (methan až butan, tedy C₁- C₄), o kterých jsme si již povídali dříve. Následuje benzínová frakce (pentan až nonan, C₅- C₉), která tvoří hlavní část paliv do spalovacích motorů. Při teplotách okolo 300 °C se odděluje petrolej (C₁₀- C₁₆), který se používá ke svícení do petrolejových lamp a také se upravuje na pohonné látky do proudových leteckých motorů. Ještě vyšší teploty poskytnou naftu (Tady je to trochu matoucí. Dříve se totiž ropa označovala jako nafta. Nyní je to pouze jedna frakce.) a různé topné/mazací oleje. Úplný zbytek se nazývá mazut, ze kterého lze destilací za sníženého tlaku získat další oleje a úplný zbytek asfalt, který se používá třeba na stavbu silnic.

Zpracování ropy je mnohem složitější proces, kterému se věnuje celý podobor chemie zvaný petrochemie. Uvedený popis zpracování ropy je pouze orientační. Pokud byste zahledali, najdete frakce jinak rozdělené jak podle teplot, tak podle počtu uhlíků. Je to tím, že každá rafinérie je konstrukčně řešena trochu jinak a každý stát má na dané frakce jiné požadavky. Proto je zbytečné učit se ty hodnoty přesně. Plně nám postačí princip a názvy jednotlivých frakcí.