Chemie na GJN

Datum laboratorní práce – je nutné uvést, kdy byla práce provedena. Ve škole, kdy jsou laborky ozkoušené, datum tak důležité není, ale třeba v průmyslu nebo experimentálních laboratořích, kde výsledek není jistý, se může stát, že třeba odpojí proud. To může být příčinou neúspěchu a podle data se dá dohledat, kdy a z jakého důvodu byl proud odpojen. Pojďme se to tedy naučit rovnou dobře a datum psát budeme.

Jméno – operatér (osoba, která provádí danou práci) je významným faktorem úspěchu a také musí být dohledatelný. Navíc svým jménem ručí za svoji práci.

Úkol – cíl laboratorní práce, který se pokoušíme splnit

Chemikálie – potřebné chemikálie. Jejich výčet na začátku protokolu výrazně urychlí proces přípravy na opakování experimentu.

Pomůcky – pro potřebné pomůcky platí to samé jako pro chemikálie.

Nákres aparatury – u složitějších experimentů se aparatury vkládají do protokolu v podobě obrázku. Obrázek je možné vytvořit pomocí pravítka a tužky, ale v současné době se prakticky všechny aparatury malují softwarově. Např. v programu ChemSketch, který je volně stažitelný. Jedná se o stručný a popsaný 2D nákres. Tedy nic se nestínuje, nic se nevybarvuje.

Chemické rovnice – základem laboratorní práce je správně zapsaná a vyčíslená chemická rovnice.

Výpočty – pokud je pro práci nezbytné si něco spočítat, uvádí se vzorový výpočet a poté již jen výsledky obdobných výpočtů. I zde se může udělat chyba.

Postup – stručný záznam, jak jsme danou práci prováděli. Je psán v minulém čase. Je nutné přiznat i omyly a neúspěchy. Pokud je v návodu napsáno, že vzniknou zlatavé krystalky a my pracně připravili hnědou vodu, je nutné to zaznamenat. Je to výchozí bod pro hledání chyby. Stejně tak rozbité nádobí, vylitá kyselina, kýžený produkt vysypaný na podlahu.

Závěr – stručné shrnutí průběhu a výsledku práce. Po přečtení závěru by čtenář měl být schopen posoudit, jestli daná práce vede k vyřešení úkolu či ne. Závěr typu: „Práce se nám vydařila. Vše probíhalo bez komplikací“ je hezký, ale nepoužitelný, protože odsoudil čtenáře k přečtení celého protokolu. Zatímco závěr: „Reakcí roztoku kyseliny chlorovodíkové a granulovaného zinku jsme připravili vodík. Tento bezbarvý plyn jsme následně dokázali zapálením v plamenu. V několika případech se ozvalo charakteristické prásknutí. “ Aha, takže teď vím, že když to zopakuji, připravím vodík. Nebude mít žádnou barvu, a když ho zapálím, tak se neleknu, protože může prásknout.

Protokoly bývají hodnoceny přísně a je to správně. Věta „ale já jsem se snažil“ pronesená nad protokolem, který je kompletně špatně a na jehož vypracování jste měli týden je poněkud lichá. Představte si situaci, kdy vás odvezou do nemocnice se zlomenou nohou a poté se probudíte z narkózy sice se zlomenou nohou, ale s odoperovaným slepým střevem. Doktor se určitě taky snažil, jen ta vaše noha zůstala opomenuta.

Je v pořádku, že si jako vzor vezmete protokol spolužáka, ale je nutné protokol kompletně přepracovat tak, aby přesně popisoval vaši práci. Je v podstatě nereálné, že by dvě laboratorní práce proběhly zcela identicky. Systém Ctrl c/Ctrl v je plagiátorství a nesvědčí o zralém a férovém přístupu k vašim povinnostem.

Úkol: Naučte se poslední dva sloupečky periodické soustavy prvků (PSP). Básničky již jsou na vás.