Úvodní slovo

Všechna mláďata v přírodě jsou velmi zvídavá a lidské mládě, zvané odborně dítě a ještě odborněji žák či student, není výjimkou. Klade spousty otázek. Proč je tráva zelená a nebe modré? Proč se mi pod vodou dýchá podstatně hůře než rybě? Proč světluškám svítí zadečky? Některým tato zvídavost vydrží i do dospělosti, ptají se a baví je učit se něco nového, poznávat svět, hledat odpovědi. Chemie mnoho těchto odpovědí poskytuje. Je to věda o přírodě, která nás obklopuje, i o nás samých.

První a zásadní otázka, kterou si položíme, je: „ Na co mi ta chemie vlastně bude?“

Tak předně, někteří z vás se možná stanou doktory, fyzioterapeuty, biology, inženýry nebo přímo chemiky či se budou věnovat nějaké jiné profesi, která s chemií úzce souvisí. Potom vás chemie bude provázet celým vaším studiem a hlavně se stane nedílnou součástí vaší profese. I to, že čtete tyto řádky, je sled několika fascinujících dějů, které dokáží přeměnit světlo dopadající do vašeho oka na elektrický impulz v mozku – ale to si vysvětlíme za hoooodně dlouho, teď jsme ještě na začátku.

Ti, co půjdou nechemickou cestou, se mohou zeptat: „Na co se to mám drtit, když to nikdy nepoužiju?“ To není úplně pravda. Zkusme se nad tím zamyslet. Třeba by se i jim také mohlo hodit jak vyřešit ucpaný odpad v koupelně, které barvy ředit vodou a které ne, jak správně jíst při posilování, znát podstatu některých nemocí nebo jak fungují různé doplňky stravy. A především je celkem fajn vědět, co se okolo vás děje, jak funguje vaše tělo a jak zadečky světlušek.

Doufám, že vám tato učebnice, i její další díly, bude příjemným společníkem a že po jejím přečtení nebudete váhat a přečtete si ji znova.

Užijte si to, Jiří Vozka

Další kapitola:
1.1 Jak s knihou pracovat?