Chemie na GJN

Poslední skupinou látek, kterou se naučíme nazývat, jsou soli. Jsou to látky velmi rozšířené, část je velkého průmyslového významu. Tak například všichni známe kuchyňskou sůl (NaCl chlorid sodný). Dále třeba draselný ledek (KNO₃dusičnan draselný), který je významný pro sklářství jako přísada do skel, pro potravinářství jako konzervant masa nebo je jednou ze základních složek černého střelného prachu. A mnoho dalších látek…

Další příklady významných solí. Čistící a bělící prostředek SAVO (roztok chlornanu sodného), kypřící prášek (hydrogenuhličitan sodný) a samozřejmě kuchyňská sůl (chlorid sodný).

Takřka všechny soli se dají připravit reakcí odpovídající kyseliny a hydroxidu. Tato reakce se nazývá neutralizace. Neutralizace kyseliny chlorovodíkové hydroxidem sodným vypadá takto:

Produktem této reakce je sůl, v tomto případě chlorid sodný, a voda.

Definice: Neutralizace je reakce kyseliny s hydroxidem za vzniku soli a vody.

Zamyslíme se nad tím, jak neutralizace probíhá. Kyselina se v roztoku, ve kterém reakce probíhá, rozdělí na anion (v našem příkladu Cl^-) a kyselé vodíky (Vzpomeň/zopakuj si definici kyseliny!). Zásada se rozdělí na kation (v našem příkladu Na⁺) a hydroxidový anion (OH^-). Na⁺a Cl^-nám poté vytvoří sůl a H⁺a OH^-nám vytvoří molekulu vody. Kladná část molekuly soli tedy pochází z hydroxidu, záporná část molekuly soli pochází z kyseliny.

Jiné příklady:

Všimněte si, že v neutralizačních reakcích nemusí být vždy jedna molekula kyseliny na jednu molekulu hydroxidu. Třeba kyselina sírová odštěpuje dva vodíkové kationy H⁺, zbylý anion tedy bude 2-, SO₄^2-. Na vyrovnání záporného náboje budou tedy potřeba dva sodné kationy Na⁺pocházející ze dvou molekul hydroxidů. Reakce kyseliny fosforečné a hydroxidu vápenatého vyžaduje zase jiné poměry. Zamysli se nad tím proč.