Chemie na GJN

Názvosloví kyselin už máte v malíčku, tak je nejvyšší čas si zopakovat názvosloví solí. Kdo se do toho chce pustit střemhlav, ať si zkusí pojmenovat či napsat vzorce následujících solí. Řešení pak nalezne na následujících stránkách. Kdo má radši pomalejší starty, jdeme na to.

křemičitan kademnatý      SbPO₄

selenan amonný      LiMnO₄

uhličitan zlatitý      Cu₂SeO₃

jodid mědnatý      Mg(ClO)₂

disíran sodný      NH₄CN

dusitan vápenatý      K₃PO₄

NÁZEV → VZOREC

Soli vznikají z kyselin náhradou atomů vodíku jiným prvkem. Typickou reakcí pro vznik solí je tzv. neutralizace , ve které reaguje kyselina s hydroxidem za vzniku soli a vody. Příkladem neutralizační reakce je reakce kyseliny sírové a hydroxidu draselného.

Atomy vodíku byly nahrazeny draslíky. Můžeme tedy říci, že anion soli pochází původně z kyseliny a kation soli z hydroxidu. Všimněte si také, že aby měla tato chemická rovnice smysl a byl dodržen zákon zachování hmotnosti, bylo nutné doplnit do rovnice dvě 2. Kdybychom je nedoplnili, tak by levá strana rovnice měla jiný počet atomů než strana pravá, a to přeci nejde. Atomy se reakcí přeskupí, ale nemůžou se nám někam ztratit. Zkusíme napsat následující vzorce:

fosforečnan vápenatý

Krok 1: Napíšeme vzorec kyseliny fosforečné.

      H₃PO₄

Krok 2: Oddělíme vodíky. Protože mají vodíkové kationy oxidační číslo +I, zbude nám anion, který bude mít stejně velký záporný náboj jako počet vodíků, které jsme oddělili. Fosforečnanový anion.

      PO₄^3-

Krok 3: Předepíšeme odpovídající kation.

      Ca²⁺PO₄^3-

Krok 4: Doplníme dolní indexy tak, aby molekula byla elektroneutrální.

      Ca₃(PO₄)₂

dusitan olovičitý

Krok 1: kyselina dusitá

      HNO₂

Krok 2: dusitanový anion

      NO₂^-

Krok 3: olovičitý kation

      Pb⁴⁺NO₂^-

Krok 4:

      Pb(NO₂)₄

chroman draselný

Krok 1: kyselina chromová

      H₂CrO₄

Krok 2: chromanový anion

      CrO₄^2-

Krok 3: draselný kation

      K⁺CrO₄^2-

Krok 4:

      K₂CrO₄

chlorid vápenatý

Krok 1: kyselina chlorovodíková, koncovka –id!

      HCl

Krok 2: chloridový anion

      Cl^-

Krok 3: vápenatý kation

      Ca²⁺Cl^-

Krok 4:

      CaCl₂

Všimněte si, že názvy všech anionů končí z důvodu češtiny na koncovku –ový. Koncovka vyjadřující oxidační číslo je skrytá v názvu anionu před touto koncovkou. Např. uhličitanový anion = uhl + ičitan + ový anion.

Řešení k opakování:

křemičitan kademnatý CdSiO₃

SbPO₄fosforečnan antimonitý

selenan amonný (NH₄)₂SeO₄

LiMnO₄manganistan lithný

uhličitan zlatitý Au₂(CO₃)₃

Cu₂SeO₃seleničitan měďný

jodid měďnatý CuI₂

Mg(ClO)₂chlornan hořečnatý

disíran sodný Na₂S₂O₇NH₄CN kyanid amonný

VZOREC → NÁZEV

Při určování názvů ze vzorců již musíme využít našich zkušeností. Existují dvě cesty. Buďto známe oxidační číslo kationu nebo poznáme anion.

Třeba KBrO₃

Krok 1: Poznám draselný kation. Draslík je totiž prvkem první skupiny a všechny tyto prvky vždy tvoří oxidační číslo +I. Doplním také oxidační číslo kyslíku –II.

K^+IBrO₃^-II

Krok 2: Dopočítám oxidační číslo centrálního prvku.

K^+IBr^VO₃^-II

Krok 3: Vytvořím název. Brom v oxidačním čísle pět → brom – ičnan. Draslík v oxidačním čísle +I → drasel – ný.

Krok 4:

bromičnan draselný

CuSO₄

Krok 1: Poznám anion notoricky známé kyseliny sírové H₂SO₄, tedy síranový anion SO₄^2-. Z tohoto důvodu je rozumné umět základní kyseliny z hlavy.

CuSO₄^2-

Krok 2: Dopočítám oxidační číslo kationu.

Cu^+IISO₄^2-

Krok 3:

síran měďnatý

(NH₄)₂Cr₂O₇

Krok 1: amonný kation

(NH₄)₂⁺Cr₂O₇^-II

Krok 2: oxidační číslo centrálního prvku

(NH₄)₂⁺Cr₂^VIO₇^-II

Krok 3:

dichroman amonný

Nezapomeňte také na hydráty solí. Pokud se v krystalu soli nachází také uspořádané molekuly vody, jedná se o hydrát soli.

pentahydrát síranu měďnatého CuSO₄. 5 H₂O

hemihydrát síranu vápenatého CaSO₄. ½ H₂O

hexahydrát chloridu kobaltnatého CoCl₂. 6 H₂O

Možná si říkáte, že rozdíl mezi solí a jejím hydrátem nemůže být příliš velký. Nu nevím. Třeba síran měďnatý je bílá! krystalická látka, zatímco pentahydrát síranu měďnatého, zvaný též modrá skalice, je krásně modrý. Hemihydrát síranu vápenatého je běžná sádra. Když na ni nalijete vodu, změní se na dihydrát a ztvrdne.

Vyzkoušejte si vytvořit vzorce či názvy následujících solí:

kyanid vápenatý Ca(CN)₂

vanadičnan thalný TlVO₃

siřičitan lithný Li₂SO₃

chloristan draselný KClO₄

bromid hořečnatý MgBr₂

fosforečnan strontnatý Sr₃(PO₄)₂

dekahydrát uhličitanu sodného Na₂CO₃. 10 H₂O

arseničnan draselný!!! K₃AsO₄

chlornan draselný KClO

bromičnan niklitý Ni(BrO₃)₃

dusičnan amonný NH₄NO₃

fluorid zirkoničitý ZrF₄