Neutralizace

Prvním a nejčastěji zmiňovaným způsobem vzniku solí je neutralizace . Jedná se o reakci, ve které reaguje kyselina s hydroxidem a vzniká sůl a voda. Jako příklad nám může posloužit neutralizace kyseliny chlorovodíkové hydroxidem draselným.

HCl + KOH → KCl + H2O

Nebo neutralizace kyseliny sírové hydroxidem sodným.

H2SO4+ 2 NaOH → Na2SO4+ 2 H2O

Jak už jsem několikrát zmínil, je třeba, aby se levá a pravá strana rovnice rovnaly. Je to sice chemická, ale přesto ROVNICE. Proto jsem musel doplnit dvě dvojky, aby na obou stranách byl stejný počet atomů daného prvku. Vyčíslování rovnic se bude věnovat podkapitola 6.2.

Možná vás již napadlo, proč jsou neutralizace tak často zmiňovány. Ať si vzpomenete na jakoukoliv sůl, lze ji pravděpodobně připravit neutralizací odpovídající kyseliny odpovídajícím hydroxidem. Zkuste si proto sami napsat neutralizační reakce, při kterých vznikají následující soli. Nezapomeňte na vyčíslení. Řešení naleznete na následující stránce.

     chlorid železitý

     fosforečnan sodný

     dusičnan hlinitý

     fluorid vápenatý

     síran olovnatý

Tvrzení, že neutralizační reakcí lze připravit jakoukoliv sůl, je velmi silné a není úplně pravdivé. Např. daná kyselina či hydroxid mohou být teplotně nestabilní nebo se mohou třeba na vzduchu přeměňovat na jiné látky. Prosím, berte to jako obecný princip.


Řešení neutralizačních rovnic:

chlorid železitý

      3 HCl + Fe(OH)3→ FeCl3+ 3 H2O

fosforečnan sodný

      H3PO4+ 3 NaOH → Na3PO4+ 3 H2O

dusičnan hlinitý

      3 HNO3+ Al(OH)3→ Al(NO3)3+ 3 H2O

fluorid vápenatý

      2 HF + Ca(OH)2→ CaF2+ 2 H2O

síran olovnatý

      H2SO4+ Pb(OH)2→ PbSO4+ 2 H2O

Další kapitola:
5.3.2 Reakce kovu s kyselinou