Reakce kovu s kyselinou

Další velmi oblíbený způsob přípravy solí je reakcí kovu s kyselinou. Velmi pravděpodobně jste již v laboratoři připravovali vodík reakcí zinku s kyselinou chlorovodíkovou. Vodík jste následně zapalovali a čekali, zda se ozve jeho štěknutí. Kromě vodíku však vzniká i něco jiného. Vzniká sůl, a to chlorid zinečnatý.

Zn + 2 HCl → ZnCl2+ H2

Bohužel není tomu tak, že jakýkoliv kov mrsknete do kyseliny, tak zreaguje. Brzy se dozvíte, že existují tzv. neušlechtilé kovy , které reagují s kyselinami celkem ochotně (ano, i tady jsou výjimky 😀), a to za vývoje vodíku. Dále existují kovy ušlechtilé, které s většinou kyselin nereagují a pokud přeci jenom ano, tak se neuvolňuje vodík. Příkladem reakce ušlechtilého kovu s kyselinou je třeba reakce mědi s kyselinou dusičnou.

3 Cu + 8 HNO3→ Cu(NO3)2+ NO + 4 H2O

Na podrobnější vysvětlení si budete muset ještě pár kapitol počkat. Prozatím zde uvádím výčet kovů, které s běžnými kyselinami reagují ochotně za vzniku odpovídajících solí. Typicky zinek, železo, čistý hliník, vápník nebo hořčík.

Další kapitola:
5.3.3 Reakce kovu s nekovem