Reakcí zásadotvorného oxidu s kyselinou
Tento typ reakcí je analogií předešlého typu. Jen si látky prohodily role. Zásadotvorný oxid se bude chovat jako zásada a reakcí s kyselinou poskytne produkty neutralizace. Příkladem je reakce oxidu vápenatého a kyseliny dusičné, při které vzniká dusičnan vápenatý a voda.
Jistě vás napadlo, jak máte poznat, zda je daný oxid kyselinotvorný či zásadotvorný. Je to velmi jednoduché. Tedy pokud jste zvládli základní anorganické názvosloví a dávali jste aspoň trošku pozor. Už jsme si například mnohokrát povídali o kyselině sírové a jejích solích. Odpovídající oxid, oxid sírový, bude kyselinotvorný. Stejně tak jsou kyselinotvorné třeba oxid uhličitý, oxid dusičný nebo oxid fosforečný, známe totiž kyselinu uhličitou (aspoň formálně, je nestabilní), kyselinu dusičnou a fosforečnou. Se zásadami je to obdobné. Oxid sodný či vápenatý budou zásadotvorné. Už jsme totiž několikrát narazili na hydroxid sodný či vápenatý.
Nebo jinak. Prvky umístěné vlevo v PSP mají tendence dělat hydroxidy a tvoří tedy zásadotvorné oxidy, prvky umístěné vpravo dávají spíše přednost kyselinám a kyselinotvorným oxidům. Úplně poslední skupinu, skupinu vzácných plynů, samozřejmě v této problematice vynecháváme.
Další kapitola:5.3.7 Reakce dvou solí
